Nová systematická přehledová studie a meta-analýza, zveřejněná v prestižním časopise The Lancet Public Health, přináší zásadní poznatky pro veřejné zdravotnictví. Podle autorů, vedených profesorkou Ding Ding z Univerzity v Sydney, existuje silný a konzistentní vztah mezi počtem denních kroků a zlepšením široké škály zdravotních ukazatelů. Překvapivým závěrem je, že zásadní zdravotní přínosy lze dosáhnout už při dosažení zhruba 7000 kroků denně, což je méně než často doporučovaných 10 000 kroků.
„Naše výsledky ukazují, že i lidé, kteří se nedostanou na desetitisícový cíl, mohou výrazně snížit riziko mnoha závažných onemocnění,“ uvedla hlavní autorka studie v článku publikovaném na thelancet.com.
Tým vědců analyzoval 57 studií z 35 kohort, přičemž do meta-analýz bylo zahrnuto 31 studií z 24 kohort. Na rozdíl od dřívějších přehledů, které se soustředily převážně na úmrtnost a kardiovaskulární onemocnění, tato práce zahrnovala i riziko vzniku rakoviny, diabetu 2. typu, demence, depresivních symptomů, poklesu fyzické kondice a riziko pádů.
Výsledky ukazují, že v porovnání s 2000 kroky denně:
- 7000 kroků denně snižuje riziko úmrtí ze všech příčin o 47 %,
- snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění o 25 %,
- snižuje riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění o 47 %,
- snižuje riziko úmrtí na rakovinu o 37 %,
- riziko diabetu 2. typu klesá o 14 %,
- riziko demence o 38 %,
- riziko depresivních symptomů o 22 %
- a riziko pádů o 28 %.
Studie zjistila, že vztah mezi počtem kroků a zdravotními přínosy má často podobu křivky s „bodem zlomu“. U úmrtnosti, kardiovaskulárních nemocí, demence a pádů byl tento bod kolem 5000–7000 kroků denně – po jeho překročení sice přínosy nadále rostly, ale pomalejším tempem.
U jiných zdravotních ukazatelů, například u úmrtí na kardiovaskulární choroby či rizika rakoviny, byl vztah spíše lineární – každý nárůst počtu kroků přinášel další snížení rizika.
Podle autorů mají tato zjištění velký význam pro tvorbu nových pohybových doporučení. „7000 kroků denně je dosažitelný a realistický cíl, který může přinést klinicky významné zlepšení zdraví,“ uvádí studie. Současně však platí, že pro ty, kteří mohou a chtějí chodit více, zůstává 10 000 kroků denně stále „viabilním cílem“ s dalšími přínosy.
Významným zjištěním je také fakt, že krokoměr či chytré hodinky umožňují snadné sledování pokroku, což může motivovat k pravidelnému pohybu. To je důležité zejména ve světě, kde podle WHO třetina dospělých nesplňuje doporučené minimum fyzické aktivity.
Autoři upozorňují, že některé výsledky je nutné interpretovat opatrně – například kvůli omezenému počtu studií pro některé zdravotní ukazatele, nízké kvalitě důkazů v části analýz a nedostatku věkově specifických dat. Rovněž vztah mezi intenzitou chůze (kadencí) a zdravotními přínosy zůstává méně jasný a vyžaduje další výzkum.
Jak uvádí studie: „Denní kroky by měly být považovány za praktickou a snadno pochopitelnou metriku pro fyzická doporučení.“
(sklem, zdroj: pohybazdravi.eu)
